Vojenská aplikace infračerveného termálního zobrazování
Ve srovnání s radarovým systémem má infračervený termovizní systém vyšší rozlišení, lepší utajení a je méně náchylný k elektronickému rušení. Ve srovnání se systémem viditelného světla má výhodu v tom, že dokáže identifikovat maskování, pracuje ve dne i v noci a je méně ovlivněn počasím. Proto je široce používán v armádě. Jeho hlavní aplikace jsou:
Infračervené noční vidění
Infračervenýnoční viděnízařízení používaná na počátku 50. let 20. století jsou všechna aktivní infračervená zařízení pro noční vidění, která obecně používají jako přijímače trubice pro změnu infračerveného obrazu a pracovní pásmo je asi 1 mikron. Tanky, vozidla a lodě 10 km daleko.
Moderní infračervené zařízení pro noční vidění zahrnuje především infračervenétermokamera(také známé jako systémy infračerveného vidění vpřed), infračervené televizory a vylepšená zařízení pro aktivní infračervené noční vidění. Mezi nimi je infračervená termokamera reprezentativním infračerveným zařízením pro noční vidění.
Opticko-mechanický skenovací infračervený zobrazovací systém vyvinutý Spojenými státy koncem 60. let 20. století poskytuje pozorovací prostředky pro letadla létající v noci a létající za nepříznivých povětrnostních podmínek. Pracuje v rozsahu 8-12 mikronů a obecně používá fotonové detektory rtuť a kadmium telurid pro příjem záření, chlazení kapalným dusíkem. Jeho taktický a technický výkon je řádově vyšší než u aktivních infračervených přístrojů pro noční vidění. V noci lze pozorovat osoby na vzdálenost 1 kilometru, tanky a vozidla na vzdálenost 5 až 10 kilometrů a lodě na dohled.
Tento druhtermokamerabyl několikrát vylepšen. Na počátku 80. let se v mnoha zemích objevily standardizované a komponentní systémy. Konstruktéři si mohou vybrat různé komponenty podle požadavků a sestavit požadované termovizní kamery, za předpokladu jednoduchého, pohodlného, ekonomického a vyměnitelného zařízení pro noční vidění pro armádu.
Infračervenýzařízení pro noční viděníbyl široce používán v pozemních, námořních a leteckých silách. Jako pozorovací zařízení pro noční řízení tanků, vozidel, letadel, lodí atd., noční zaměřovače pro lehké zbraně, systémy řízení palby pro taktické střely a dělostřelectvo, pohraniční sledovací a pozorovací zařízení na bojišti a individuální průzkumná zařízení. V budoucnu bude vyvinut termovizní systém složený z pole hledících ohniskových rovin a jeho taktické a technické vlastnosti se budou dále zlepšovat.
Infračervené navádění
S rozvojem infračervené technologie je infračervený naváděcí systém stále dokonalejší. Po 60. letech 20. století byly ve třech atmosférických oknech k dispozici praktické infračervené systémy. Metoda útoku se vyvinula od pronásledování ocasem k všesměrovému útoku. Metoda navádění má také plné infračervené navádění (navádění bodovým zdrojem a navádění zobrazení) a složené navádění (infračervené navádění). /TV, infračervené/rádiové ovládání, infračervený/radarový infračervený bodový naváděcí systém byl široce používán v desítkách taktických střel, jako jsou vzduch-vzduch, země-vzduch, břeh-loď a loď-loď střely.
Infračervený průzkum
Infračervená průzkumná zařízení pro pozemní (voda), vzduch a vesmír, včetně termokamery, infračervených skenerů, infračervených teleskopů a aktivních infračervených zobrazovacích systémů atd. Pozemní infračervená průzkumná zařízení jsou především infračervená termokamera a aktivní infračervené zařízení pro noční vidění.
Infračervený periskop používaný ponorkami má již funkci týdenního vysunutí z vody k rychlému skenování a následné zobrazení funkce pozorování po zatažení. Povrchové lodě mohou používat infračervený systém detekce a sledování k monitorování invaze nepřátelských letadel a lodí. Na začátku 80. let většina z nich používala systémy detekce bodového zdroje. Vzdálenost k detekci čelního letadla byla 20 kilometrů a vzdálenost k ocasní dráze byla asi 100 kilometrů; vzdálenost k pozorování aktivních strategických střel byla větší než 1000 kilometrů.
Infračervená protiopatření
Aplikace infračervené technologie protiopatření může výrazně snížit funkci soupeřova infračerveného detekčního a identifikačního systému, nebo jej dokonce učinit neúčinným. Protiopatření lze seskupit do dvou kategorií: únik a podvod. Únik je použití maskovacího zařízení k ukrytí vojenských objektů, zbraní a vybavení, aby druhá strana nemohla detekovat svůj vlastní zdroj infračerveného záření.
Čas odeslání: 10. května 2023